Obec Březí nad Oslavou, do roku 1960 pouze název Březí, je součástí spádového okruhu obce s rozšířenou působností Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Její katastrální výměra činí 650 ha a k 31. 12. 2019 měla obec 287 obyvatel. Obec se nachází v nadmořské výšce 548 m n. m.
Ze základní občanské vybavenosti se MŠ, ZŠ, zdravotní středisko a matrika nacházejí v blízkém Novém Veselí, které je vzdáleno 3 km ve směru Žďár nad Sázavou. V Novém Veselí se také nachází kostel, hřbitov a římskokatolická farnost, pod kterou obec patří. Římskokatolická farnost Nové Veselí nadále spadá pod děkanství žďárské v brněnském biskupství. Farnost je jednou z 453 farností v biskupství, které bylo založeno 5. prosince 1777.
V samotné obci se nachází obecní úřad, prodejna se základními potravinami a hospůdka. To vše pod jednou střechou na okraji místního parku. V dolní části parku se nachází kaple Panny Marie Sedmibolestné a v horní části je umístěn pomník padlým v I. a II. světové válce. Dále se v obci nachází hasičská zbrojnice, vedle níž je umístěn křížek se sochou Ježíše Krista. V nedalekém kulturním domě se každoročně pořádá dětský karneval, hudební zábavy a další akce i soukromého rázu. Kulturní dům je tak hojně pronajímán k soukromým účelům. Kulturní dění v obci zajišťuje s podporou obecního úřadu Sbor dobrovolných hasičů Březí nad Oslavou. Ten kromě již zmíněného karnevalu a hudebních zábav pořádá i dětský den, masopustní průvod, lampionový průvod i pálení čarodějnic. Dále se v obci nachází dvě dětská hřiště a multifunkční hřiště s umělým povrchem.
K obci náleží rekreační oblast Rendlíček ve směru na Pokojov. Kromě rekreantů jsou zde i obyvatelé s trvalými pobyty.
Obec má dobré autobusové spojení s okresním městem Žďár nad Sázavou, kterou zajišťuje společnost ZDAR, a. s. S krajským městem Jihlavou je doprava zajištěna společností Icom transport a. s. (ve všední dny jeden spoj z Jihlavy a jeden spoj do Jihlavy). Kratší dojezdovou vzdálenost do Žďáru zajistil obchvat Nového Veselí a Budče, který byl otevřen 30. října 2020.
Od 1. ledna 2005 do konce roku 2022 prováděl zápisy do kroniky pan Milan Pohl, PaedDr., od 1.ledna 2023 se novou kronikářkou stala Marie Vencálková.
Historie obce:
Obec se poprvé připomíná roku 1447, kdy ji koupil s meziříčským panstvím Jan st. z Lomnice od Jiřího z Kravař a Strážnice. Ves zřejmě založili dědicové po Přibyslava z Křižanova asi na přelomu 13. a 14. st., původně se jmenovala Malín. Později se pak dostala k panství meziříčském. Od roku 1562 je Březí zařazeno do statku Nové Veselí jako dědictví Aleny z Meziříčí.
28. června 1709 odkoupil žďárský klášter panství Nové Veselí se vším příslušenstvím, tj. se zámkem a městečkem Novým Veselím, s rytířským sídlem a městečkem Ostrovem, vesnicemi Matějovem, Budčí, Březím, Újezdem a s farou a oběma kostely v Novém Veselí a Ostrově, za to vše zaplatil klášter 55 tisíc zlatých.
V seznamu mistrů cechu řeznického od roku 1622 do konce 18. století je u roku 1712 uveden Šimon Chalupa, syn Josefův, rychtáře z Březí.
Platy a dávky v roce 1750 činily na peněžní činži u obce Březí nižší položku než např. v Budči či Matějově. Roboty podle dominikánského katastru v roce 1750 vůči žďárskému klášteru uvádí počet robotníků v případě sedláků 8, u čtvrtláníků 5, dnů v týdnu více než 2 u sedláků, u čtvrtláníků jeden a jedna třetina dne. To vše v případě jak s koňmi, tak i s voly. V Tereziánském katastru z roku 1750 jsou uvedeny u obce Březí 3 lány a 64-tin bylo 33.
Počet obyvatel a domů v roce 1784 byl 128 mužů, 119 žen a 32 domů.
Největším školským obvodem v 17. a 18. století byl kromě žďárského i novoveselský, kam patřily obce Březí, Budeč, Kotlasy, Matějov, Újezd a Vatín. V roce 1682 byla budova školy v žalostném stavu a navštěvovalo ji jen 6 až 7 žáků.
V červnu 1837 našlo několik osadníků z Březí v lese poklad, který čítal na 900 kusů mincí. Převážně se jednalo o brakteáty z 2. pol. 13. st.
V roce 1896 byla velmi špatná úroda, uváděla se jako nejhorší za posledních 121 let, tedy od roku 1771.
27. ledna 1916 ve čtvrtek dopoledne přeletěla nad vesnicí vzducholoď zepelín směrem na jih. Obrovské těleso doutníkového tvaru přeletělo s velkým rachotem a mnoho lidí polekalo. Let nad obcí trval asi 10 minut.
V únoru 1921 bylo provedeno sčítání obyvatel, v obci žilo 324 obyvatel. Všichni byli národnosti české, s výjimkou jednoho reformovaného evangelíka se hlásili k římsko-katolickému náboženství.
V roce 1924 zřídil František Zitta čp. 21 kovářskou dílnu a bednář Josef Zedníček postavil novou dílnu na výrobu sudů.
