Lubnice

Leží v JH části okresu Znojmo na hranici s okresem Třebíč a Jindřichův Hradec. Je také nedaleko hraničního přechodu s Rakouskem. Katastrální rozloha obce je 760 ha. V současné době žije v Lubnici 66 obyvatel. Vesnice se poprvé připomíná v r. 1345 v souvislosti s Vrtěnínem. Siegfried z Lubnice s manželkou Bohuslavou zřizují na hradě v Lubnici kapli sv. Jiří a sv. Kateřiny. V r. 1478 při dělení krajířských statků dal Volgang Krajíř z Krajku svým synům Lipoltovi a Jindřichovi hrad Freštejn, městečko Vratěnín a vsi m.j. též dvůr Lubnici. Do r. 1849 náležela Lubnice k panství Bítov, poté byla začleněna pod pravomoc Podkrajského úřadu ve Znojmě. Místní škola s německým vyučováním zde byla postavena na náklady hraběte Maxmiliána Arnošta z Vlašimi v r. 1726, v r. 1853 byla rozšířena na dvoutřídní. Školní budova české školy byla dokončena v r. 1932 a slouží (s přerušením) dodnes. V obci stojí farní kostel sv. Jiří z r. 1718 s barokní budovou fary. Již v r. 1372 je uváděna stavba kaple sv. Jiří a sv. Kateřiny, avšak středočeská farnost zanikla a byla obnovena až v r. 1726. V obci je také kaplička z počátku 19. století a boží muka. V katastru obce se také nachází 4 kříže. Koncem 15. století se zde uvádí tvrz, která měla stát na místě dnešního farního dvora. Její zbytky byly vidět ještě v pol. 19. století. V obci je též pomník padlým z 1. světové války a pamětní deska z r. 1985. V minulém století na jihovýchodním kraji obce dolovala tuha a nově byly v okolí geologickým průzkumem zjištěny i větší zásoby krystalického vápence a dolomitu. Ve zmolách jihozápadně od obce je možný (historický) výskyt střevíčníku pantoflíčku. V Lubnici je činné Sdružení dobrovolných hasičů a Červený kříž.