Šléglov

Jméno vesnice, odvozené z německého názvu Schlőgelsdorf, odpovídá patrně původnímu zaměstnání zdejších obyvatel: roztloukávala se zde ruda, nebo tu žili ti, kteří nablízku zlatonosných nalezišť tuto činnost vykonávali. Katastr Šleglova o rozloze 713 hektarů je vyplněn kopci Branenské vrchoviny, z nichž Kutný vrch v severní části dosahuje výšky 798 m. Vesnice má střední nadmořskou výšku 661 m a leží v dolině, kterou prochází silnice ze Starého Města do Vikantic. Šléglov byl vždy malou horskou vesničkou, avšak se stabilním počtem vesměs německého obyvatelstva (v roce 1930 zde žili jen dva Češi). Šléglov je poprvé zmíněn v listině z roku 1325, kdy byl darován pánem Kolštejna cisterciáckému kláštera v Kamenci. V 15. století zpustl a obnoven byl v 16. století již opět kolštejnskou vrchností. Po roce 1848 byla vesnice připojena k staroměstskému soudnímu okresu v šumperském hejtmanství. Obyvatelé se živili na chudých horských polích, část z nich se uplatnila při těžbě tuhy, jež pokračovala ještě v sedmdesátých letech 20. století. Počet obyvatel je 35. Místní část – osada Kronfelzov.