Branžež

První písemná zpráva o Branžeži je z roku 1338, kdy zemřel Marek z kamenice, jemuž z části náležela. V roce 1401 se připomíná Petr z Branžeže. Roku 1457 vedl spor s Mikulášem Zajícem z Hazburka o zabraný plat v Přepeřích a Branžeži Jan Hovado z Hrádku. V 16. století tvořila Branžež součást statku Solec, se kterým byla připojena k valečovskému panství, kam patřila i v 17. století a to až po dobu první republiky. Roku 1555 se také zdroje zmiňují o opevnění Nová Ves u Branžeže, které bylo součástí dědického podílu Zikmunda Vančury z Řehnic a patřila k jeho dílu Valečova. U Nové Vsi nachází zřícenina hradu a to na výšině 283 m n.m. poloha zvaná "Ušátko". Tam se nacházejí teréní relikty na pískovcových blocích, zapuštěné stavby. Lokalita má charakter výšinného areálu a proto nelze vyloučit, že zde bylo středověké opevnění či sídlo na způsob skalního hrádku.