Velká Bíteš

Malebné podhorácké městečko Velká Bíteš je situované v mírně zvlněné krajině, která nese geografický název Bítešská vrchovina. Včetně místních částí má téměř pět tisíc obyvatel. Leží asi třicet kilometrů západně od moravské metropole Brna při dálnici směřující ku Praze a je odjakživa známou štací pro projíždějící na této trase. Proslulo svou pohostinností reprezentovanou mnohými hospůdkami a cukrárnami. Dominantou města je opevněný kostel sv. Jana Křtitele. V místě bývalého českobratrského kostelíku na náměstí sídlí městské muzeum s vlastivědnou expozicí a klub kultury. Tradiční bítešské hody s rychtářem a právem jsou největší folklorní událostí na středním Podhorácku. Jejich staletým rytmem město ožívá v první polovině září. Na Podhoráckých setkáních, Bítešských jarmarcích a Sósedských bálech prezentují bohatství místní lidové kultury národopisný soubor Bítešan a krojované skupiny z širšího okolí. Divadla, výstavy a koncerty vážné hudby jsou pořádány několikrát do roka. V městě jsou také mnohá sportovní zařízení: fotbalový a zimní stadión, tenisové kurty, sauna aj. Bližší informace v IC tel.: 566 532 025, e-mail: infocentrumvbites@iol.cz. Velká Bíteš si brzy připomene významné výročí – 600 let plných městských práv. Na přelomu 14. a 15. století byla Morava rozdělena na dva nepřátelské tábory. Jedni stáli na straně moravského markraběte Jošta, skupinu odpůrců vedl jeho bratr Prokop. Neshody bratří o moc a slávu vyvrcholily v otevřený boj. V té době byl majitelem spojených statků Meziříčí a Náměště zahrnující Bíteš pan Lacek z Kravař podporující nároky markraběte Jošta. Náměšťského hradu se však zmocnil Prokop se svými ozbrojenci. Bítešané a meziříčští podpořili svoji vrchnost a vytáhli směrem k Náměšti dobýt hradu. Vrátili se s vítězstvím na štítě. Pan Lacek je za věrnost odměnil udělením plných městských práv. Stalo se 26. července 1408.