Horní Řasnice

Dobu osídlení podél kupecké stezky z Frýdlantska na severovýchod můžeme jen těžko odhadovat. První písemná zmínka o Horní Řasnici pod tehdejším názvem Bernsdorf se však ve frýdlantském urbáři datuje do roku 1381 a míšeňské církevní zápisy uvádějí kostel Početí Panny Marie dokonce již k roku 1346. Obec patřila k letním statkům frýdlantského panství. Do dnešní samosprávy Horní Řasnice patří i osada Srbská. První zmínka o Srbské – Wünschendorfu je z roku 1463. Slovanský původ prvních obyvatel je doložen v někdejším německém názvu Windischendorf (1482), tedy ves slovanských Vendů. Osídlení Horní Řasnice a Srbské je typické pro nepravidelné lánové vsi, jejichž osy stoupají podél cesty a toku Řasnice. Leží uprostřed málo dotčené přírody a tak je okolí vhodné pro pěší i cykloturistiku nebo například houbaření. U dnešního hraničního přechodu Srbská – Miłoszów připomíná těžkou dobu pomník tří příslušníků finanční stráže, kteří padli 23.září 1938 při přepadení celnice. Vedle kostela v Horní Řasnici je v Srbské kaple Panny Marie Sněžné, státní památka Panský dům v Srbské dokládá někdejší prosperitu místních obyvatel. Velmi zajímavým místem je chráněné území Kamenný vrch. Okraj bývalého dobývacího prostoru, kde se těžil štěrkopísek a kde se v rámci rozsáhlé rekultivace daří vysazovat borové porosty, si pro své příhodné specifické podmínky vybrali k trvalému sídlení mravenci Formica Polyctena. Přítomnost matečního komplexu mravenišť svědčí o vysoké kvalitě životního prostředí. Tuto skutečnost potvrzuje i existence pramenů velmi dobré pitné vody. Při hraničním přechodu je nejnižší nadmořská výška českého okolí: 290m/m.