Zličín – vstupní brána do zlaté Prahy
Městská část Praha-Zličín leží na západním okraji Prahy. Sousedí s územím MČ Praha 17, na jihu s MČ Praha 13, na severu malou částí též s územím MČ Praha 6 a dále s obcí Chrášťany a městem Hostivice. Rozloha území činí 682 ha. Nejvýše položený bod v území je lokalita Za hospodou v kat. území Sobín s nadmořskou výškou 399,22 m n.m.; toto místo je nejvýše položenýmbodem v hlavním městě Praze. Návrší se jmenuje Teleček, jeho vrchol je však až na území sousedních Chrášťan. Z archeologických výzkumů je patrné, že se první obyvatelé usídlili ve Zličíně již v mladší době kamenné. Objevy různých kultur od mladší doby kamenné – neolitu (kolem 5500–4500 př.n.l.) až do mladší doby bronzové (1200–700 let př.n.l.) byly zaznamenány Na Radosti, v místech křížení Pražského okruhu s ulicí Hrozenkovskou, v lokalitě při ulici Strojírenské a Za Archivem, při Hrozenkovské směrem do ulice Mistřínské.
Nejstarší písemnou zprávou o Zličínu je listina knížete Břetislava I., která je datována ke dni 18. října 1045 (NA ŘBB, inv. č.2). Tato listina zmiňuje mezi jinými také knížecí donaci poddaného Keiena ve Zličíně a jeho potomky s půdou. Listina je pravděpodobně falsum ze 13. století. První písemná zpráva o Sobínu se nachází v zápisu plasského kláštera z roku 1288. Touto listinou postupuje plasský klášter obec Sobín pražskému měšťanovi Rudlínovi Holému a jeho manželce Hildebrantěna čas jejich života, oni za to postupují klášteru svůj dům na Starém městě pražském, poblíž kostela sv. Jiljí.Městská část Praha-Zličín je utvořena ze dvou původně samostatných obcí – Zličín a Sobín. Centra těchto původní vsí dodnes dokumentuje zástavba statků a zemědělských usedlostí, která tvořila jejich historická jádra. V roce 1960 se Sobín sloučil se Zličínem a obě obce tehdy společně vytvořily MNV Zličín. V roce1974 byl Zličín (včetně Sobína) vyčleněn z okresu Praha-západ a připojen k území hlavního města Prahy.Zličín má výhodnou polohu z hlediska dopravy, a to už od nepaměti. Už ve středověku tu vedla důležitá stezka ve směru na Plzeň a Domažlice. Dnes se tu kříží významné komunikace – Rozvadovská spojka, Pražský okruh; důležitá je konečná stanice metra Zličín a blízký autobusový terminál, který umožňuje spojení se Středočeským krajem a letištěm Praha Ruzyně. Ke Zličínu patří také železniční stanice Praha-Zličín). Ve Zličíně je základní a mateřská škola a Zličínská knihovna. Sbor dobrovolných hasičů ve Zličíně vznikl jako spolek v létě roku 1907. Hasičské sbory, které měly sídla v okrese Smíchov, byly v té době sdruženy v župě Podbělohorské.
K jednoznačně největšímu bohatství Zličína a Sobína patří voda. Právě proto je znak studny součástí znaku této městské části. Voda se ve Zličíně a Sobíně objevuje ve volné přírodě na povrchu – v potocích, rybnících a studánkách, ale i pod zemí, o čemž svědčí jednak vysoký počet využívaných studen, a především pak stará zličínská studna s jímací štolou v samém centru Zličína, pocházející z roku 1905, kdy byla vybudována jako zdroj pro Košířský vodovod. Sobínský rybník z historických dokumentů je známo, že obec Sobín už v roce 1913 rybník svým nákladem udržovala; vjezd byl tehdy vydlážděn černým kamenem. Úpravy rybníka a oprava hráze byly provedeny v roce 1964, kdy byl vyhlouben do 1,2 m. V roce 2000 byl Sobínský rybník rekonstruován, po odstranění bláta byla vystavěna kamenná hráz, proveden bezpečnostní přepad kolem celého jeho obvodu a obnovena okolní zeleň. Okolo rybníku je zbudována vycházková pěšina. Návesní rybník ve Zličín – koncem 19. století vlastnila obec Zličín jen tento jeden bezejmenný rybník o výměře 720 sáhů. V únoru 1931 rozhodlo obecní zastupitelstvo, že bude vyčištěn a bude provedena úprava jeho hráze. Své současné podoby se rybník dočkal až v roce 1999. Rybník Velký, kterému se místně říká Dolejšák – když v r. 1920 žádala obec Zličín o přidělení rybníku, byl v majetku státu. Žádost byla tehdy zamítnuta. Rybolov rybníka byl pronajat tehdy Rybářskému hospodářskému družstvu majitelů a nájemců rybolovuv Praze. MČ Praha-Zličín ve snaze o zřízení koupaliště nadále ve svém dlouholetém výhledu pokračuje.Rybník zvaný Hliniště (Hliník) – nalézá se na východním okraji továrního pozemku. Vznikl zatopením dobývacího prostoru bývalé cihelny. V roce 1998 byly v rybníce nalezeny exempláře raka bahenního (Astacus leptodactylus). Nelze však vyloučit, že druh je křížený s rakem říčním (Astacus astacus), v každém případě jde o druhy chráněné, které je zakázáno v přírodě lovit. Rybníčky Na ohrádkách – rybníček Na ohrádkách byl zřízen ve 30tých letech minulého století. Jde o nebeské rybníčky, které jsou napájeny dešťovou vodou z přilehlých ploch a pramenem ze studánky ležící nad rybníčkem. Je připraven projekt na jejich generální rekonstrukci tak, aby význam tohoto místa nebyl zapomenut. Rybník Sobotka – ve Zličíně byl kdysi rybník zvaný Sobotka. Ten společně s Velkým rybníkem byl v minulosti součástí vodního systému c.a.k. Zámeckého příkopového vodovodu. Znalci při povolování stavby Košířského vodovodu připustili, že jímáním vody ve Zličíně do jisté míry, kterou však předem stanovit nemohli, by mohlo dojít k ovlivnění vydatnosti zličínských pramenů. V důsledku úbytku vody po stavbě Košířského vodovodu rybník Sobotka vyschl. Studny a studánky Toto vodní bohatství a jeho historie nás znovu zavádí ke Košířskému vodovodu. Po jeho uvedení do provozu v roce 1905 postupně vyschla voda v některých studnách ve Zličíně. Úplně vyschla proslulá „Královská studánka“. Po jejím vyschnutí ztratily zličínské rybníky svůj přirozený přítok a byly tím znehodnoceny.
Když se změnily vodní poměry ve Zličíně po realizaci Košířského vodovodu, byly na základě protestů majitelů usedlostí postaveny Košířskou obcí ve Zličíně dvě studny – jedna v roce 1910 za vsí po pravé straně silnice k Řepům, a druhá v roce 1911 uprostřed vsi proti domu č.p. 16. Tato studna, která byla v roce 2001 opravena, přispívá k atmosféře nově upravených ploch ve starém Zličíně. Stará zličínská studna – je situovaná přímo naproti budově úřadu. Je zdrojem bývalého Košířského vodovodu. Stavba tohoto historického vodárenského zařízení byla započata v roce 1905, dokončena byla v roce 1906. Jímání sloužilo pro zásobování obcí napojených na Košířský vodovod, v pozdější době byl rozsah redukován na části obcí Zličín a Řepy. Vybudováním a provozováním tohoto jímacího zařízení došlo tehdy ve Zličíně k poklesu hladin podzemní vody, v některých studnách voda vyschla docela. V březnu 2001 prohlásilo ministerstvo kultury komplex zličínského vodovodu za kulturní památku.
Stromy a stromořadí Území na jihozápadě katastru Sobína protíná nadregionální biokoridor, který je určujícím prvkem systému krajinné zeleně, spojující oblast křivoklátských lesů s Povltavím přes oblast Šárky. Pozornost si zaslouží evidovaný památný strom. Roste v Sobíně, jakoby symbolicky na křižovatce několika bývalých úvozových cest, na okraji rákosiště nedaleko polní cesty na jihu Sobína poblíž vodoteče, která vytéká z prameniště Sobínského potoka. Je to olše lepkavá (Alnus glutinosa). Za památnou byla vyhlášena v roce 2003. V době vyhlášení stromu za památný bylo stáří stromu odhadnuto na 90 let Lípa republiky (lípa srdčitá) – byla vysazena jako symbol české státnosti dne 27. října 1998 při příležitosti oslav 80. výročí vzniku samostatného Československa žáky ze zličínské školy a za účasti Mysliveckého sdružení Zličín. Roste ve zličínském sídlišti před objektem bývalé prodejny potravin č.p. 346.
Lípa svobody (lípa velkolistá) – roste na návsi ve Zličíně u ulice U lípy. Symbolizuje významné místo, na němž se v minulosti setkávali zličínští občané v dobách útrap i slávy. Byla vysazena po 1. světové válce. Lípa třetího tisíciletí – byla zasazena Radou MČ Praha-Zličín dne 15. 11. 2000 na pozemku v ulici Hrozenkovská přímo naproti budovy úřadu.Lípa vstupu ČR do Evropské unie – byla zasazena Radou MČ Praha-Zličín dne 12.5.2004 u příležitosti vstupu České republiky do Evropské unie. Lípa sousedství – na podzim roku 2006 iniciovali radní ze Zličína vysadit lípu sousedství na západní hranici městské části a současně hranici města Prahy s krajem Středočeským. Slavnostního aktu vysazení lípy, jako dominanty v krajině, se zúčastnili spolu se zličínskými občany též zástupci okolních měst a obcí – Hostivice, Rudná, Chrášťany a Chýně. Strom je vysazen v trase plánované cyklistické stezky Sobín- Hostivice. Spolu se stromem byl na místo usazen kámen – menhir. Byl slavnostně pojmenován Strážce a má symbolizovat dobré vztahy mezi sousedy. Aleje – jsou obnovovány a zakládány v intravilánu obce i v relativně volnější nezastavěné krajině mezi Zličínem a Sobínem. Dalším stromořadím vybudovaným přímo v obci je lipová alej podél komunikace Nedašovské. Alej byla založena v roce 2002 a obsahuje 13 vzrostlých stromů. K alejím zakládaným mimo zastavěnou část obce patří dubová alej na pomyslné hrázi Velkého rybníka, oboustranná dubová alej za Velkým rybníkem a vícedruhová alej podél historicky existující cesty Sobín – Hostivice. Alej je složena z různých druhů ovocných stromů. V nejvyšším místě cesty jsou zasazeny 3 lípy a na hranici krajů Praha a Středočeský kraj bude zasazena jako závěr aleje reprezentativní lípa symbolizující hranice a současně propojení obou krajů.
Městská část jako oblast vhodná pro cykloturistiku Městská část zaznamenala a výrazně pocítila v průběhu několika let všeobecný dynamický rozvoj cykloturistiky, ať již jako sportovního odvětví či jako alternativního způsobu přepravy za každodenními povinnostmi. Proto v roce 2003 zajistila vypracování Generelu cyklostezek a cyklotras městské části Praha-Zličín, kde jsou navrženy vhodné cyklistické trasy. K trasám s celopražským významem patří trasy směrem na Chýni a Hostivici. Trasa směrem na Chýni bude dlouhá cca 2,5 km a trasa na Hostivici bude dlouhá necelé 2 km.
Poutní kříže, kapličky, Boží muka Křížek ve Zličíně na návsi – je umístěn před objektem statku čp. 6. Původně byl patrně dřevěný, jako drobná kamenná architektura byl postaven údajně po skončení morové epidemie 1845. Přibližně v 60. letech minulého století byl kříž za pomoci zemědělské techniky zbořen a odvezen za vesnici do lomu, kde byl zahrnut zeminou. Na kamenném podstavci, který v místě poutního kříže zůstal, byl tento kříž obnoven v roce 1999. Kamenný kříž v Sobíně – kříž zdobí prostor před objektem čp. 13. Je zhotoven ze sliveneckého mramoru. Záznam o původu kříže chybí.V roce 2004 byl odborně zrekonstruován. Litinový křížek v Sobíně – jedná se o poutní kříž, který se nachází na samotném kraji Sobína. Samotný kříž je litinový a je umístěn na kamenném podstavci. I tento křížek byl v roce 2004 obnoven. Kaplička se zvoničkou v Sobíně – je to neogotická stavba, která pochází z roku 1885. Pod okulem v průčelí je vložena nápisová deska s nápisem: „Ke cti a chvále Boží zbudováno od obce Sobínské Léta Páně 1885“. Kaplička byla v roce 2004 rekonstruována podle původního projektu z roku 1885. Ministerstvo kultury vyhlásilo v únoru 2007 kapli se zvoničkou za kulturní památku. Jde o jednu z mála plánem doložených staveb tohoto druhu a typu, který je příznačný i u řady dalších zvoniček v této oblasti. Boží muka Sobín – jsou vyhlášenou kulturní památkou. Stojí volně na rohu parku při silnici ze Zličína Do Hostivice. Barokní opuková stavba z roku 1776 je cenným typem drobné lidové votivní architektury. V roce 1998 provedla MČ Praha-Zličín rekonstrukci.V roce 2004 byla upravena přilehlá zeleň.
Lidové slavnosti ve Zličíně Ve Zličíně i v Sobíně se lidé rádi baví – v průběhu celého roku se scházejí na zábavách, oslavách či plesech. Centrem těchto zábav je ve Zličíně hasičská zbrojnice a sportoviště, v Sobíně pak Hospůdka Na Hrázi . Letní slavnost Tradicí se stala červnová slavnost, kterou již několik let pořádá městská část ve sportovním areále ve Zličíně. Napomáhá lidskému setkávání. Pravidelně se zde prezentuje zličínská základní a mateřská škola svou akademií, fotbalový klub připravuje významná fotbalová utkání, sbor dobrovolných hasičů předvádí ukázky své hasební techniky. Slavnost se poprvé konala při otevření tělocvičny v roce 1999. Masopust Tradici masopustního průvodu obnovila škola ve Zličíně. Každoročně tak v únoru prochází Zličínem průvod masek a starosta městské části otevírá Zličín obecnímu veselí. Zličínská pouť V srpnu 1934 založili starosta obce Ludvík Bubeníček a první radní Karel Zvoníček Zličínskou pouť, připadající na poslední neděli v měsíci srpnu. Tradice pouti byla obnovena v roce 2005 a i termín konání zůstává stále stejný. Zličínské sportoviště
Nedaleko konečné stanice metra Zličín je západně od zličínského sídliště k dispozici sportoviště s fotbalovými hřišti. Vedle travnatého hřiště je tu nově vybudováno minihřiště s umělou trávou 3. generace a rekonstruované fotbalové hřiště s umělým povrchem 3. generace. Sportoviště je doplněno halou tělocvičny.
